Petr Brukner

(19. května 1943) Působení v ensemblu: 1967 - doposud Petr Brukner je jednou z nejvýraznějších tváří Divadla Járy Cimrmana, proslulý zejména svými nezaměnitelnými ztvárněními ženských postav. Rodák z Písku vystudoval technický obor a začínal jako projektant. Osudové setkání s Ladislavem Smoljakem přišlo na trase Praha–Brandýs nad Labem, kterou oba pravidelně využívali při cestách do práce. V roce 1967 jej Smoljak přizval ke spolupráci v nově vzniklém divadle spolu s Bruknerovou manželkou Evou, Smoljakovou bývalou žačkou. Eva se stala uvaděčkou, zatímco Petr, podobně jako mnoho jeho budoucích kolegů, začínal jako kulisák a oponář. Bruknerovo herectví je charakteristické komickou nesmělostí a naivitou, umocněnou jeho typicky vyšším hlasem. V rané fázi kariéry ho dokonce režisér Jaroslav Papoušek označil za „největšího českého žijícího naivního herce“. K jeho ikonickým rolím patří zejména ženské postavy jako vousatá Zlatovláska (Dlouhý, Široký a Krátkozraký), sufražetka Jenny Suk (Švestka) či Vlasta (Záskok) – často v alternaci s Miloněm Čepelkou. Druhou velkou vášní Petra Bruknera je fotografie – především černobílá. Ulici vnímá jako své přirozené jeviště, vytvořil několik autorských cyklů a proslul také tvorbou „fóráží“ – vtipných koláží inspirovaných starými mistry. „Já jsem tenkrát dorazil na místo, a to vždy zdůrazňuji, tam žádné divadlo nebylo! V každém případě jsem na jevišti viděl zkoušet SH kvartet. A protože jsem milovník jazzu, tak mě zkoušející hudebníci doslova uchvátili a řekl jsem si, že toho chci být součástí,“ vzpomíná Petr Brukner na začátky svého působení v DJC.