On-line rozhovor
s Ladislavem Smoljakem a Zdeňkem Svěrákem
Dálkový rozhovor
PŘEČTĚTE SI ODPOVĚDI ZDE
"Milý Grahame, v jádru to není špatný nápad. Tvůj aparát dokáže přenášet hovor do dálky. Obávám se však, že se tomu tak děje na úkor hloubky…" napsal před časem Jára Cimrman svému příteli Bellovi. Stalo se tak záhy poté, co Bell vítězoslavně oznámil, že na patentním úřadě nechal zaregistrovat svůj vynález telefonu. Cimrman už tehdy správně vycítil, že lehkost a bezprostřednost telefonického hovoru povede ke zploštění komunikace na bezobsažné fráze typu "Jak se máš? - Celkem fajn. - A co jinak? - Ujde to. - apod."
"Myšlenku je třeba nejprve zhmotnit a pak teprve vyslat do éteru!" nabádal Cimrman své žáky i kolegy. První se jí chytil Guglielmo Marconi. Jeho bezdrátový telegraf skutečně dokázal převést i ta nejvágnější slova do konkrétních teček a čárek, ale pro výměnu názorů nad dejme tomu posledním Kierkegaardovým traktátem nebyl příliš vhodný. Stejně tak tomu bylo s optickým telegrafem, který Cimrman nechal vztyčit na hoře Říp. Místní sedláci si nedokázali poradit se složitým systémem znaků Cimrmanovy optické abecedy a z pohybu ramen telegrafu odvozovali spíše vlastní odhady síly a směru větru. Idea zhmotnělé komunikace se nakonec částečně uplatnila v Asii, například u mongolských pastevců, které Cimrman učil vysílat a zase dešifrovat kouřové signály. Ale přes všechnu jeho snahu pastevci při pozorování chuchvalců dýmu stoupajícího z Cimrmanova ohniště dokázali rozeznat pouze dvě zásadní sdělení: "Mám mokré dříví!" a "Konečně uschlo!"
Po tomto fiasku Cimrman na čas od svého projektu dálkových rozhovorů upustil. Ale nikdy se ho úplně nevzdal. Chystaný on-line rozhovor s předními cimrmanology Zdeňkem Svěrákem a Ladislavem Smoljakem proto může být jakýmsi dodatečným tichým holdem těmto jeho ušlechtilým snahám.
On-line rozhovor proběhl 21.4.2004 od 10:00 do 12:00. Odpovědi Zdeňka Svěráka a Ladislava Smoljaka si můžete přečíst ZDE.
