Notice: Undefined variable: anotace in /www/doc/www.cimrman.at/www/inc/telegraficke.inc.php on line 5

Praha, 11.dubna 2005 (Tel. tisk. kanc.)

STUDIO LÁĎA

Ladislav Smoljak
HYMNA aneb URFIDLOVAČKA
hra se zpěvy
s prologem „Hymny šumí po krajinách českých“

inscenace: Ladislav Smoljak
hudba: Miroslav Kořínek
klavír: Vendulka Kafková nebo Přemysl Rut


hrají:
prolog - Ladislav Smoljak a sbor
Kajetán, česky mluvící český vlastenec - Marek Šimon
Josef, jeho syn, Čech - Petr Reidinger
Mareš, oboujazyčný pražský Žid - Ladislav Smoljak
Mastílková, jeho dcera, česky mluvící německá vlastenka - Doubravka Svobodová
Gertruda, její neteř, Němka - Zuzana Krausová
Jammerweil, krejčí, německy mluvící český vlastenec - Jiří Zeman
oboujazyčný pražský lid - Vendulka Kafková nebo
Přemysl Rut

Odehrává se na Starém Městě pražském někdy před rokem 1834, kdy měla premiéru hra Josefa Kajetána Tyla „FIDLOVAČKA aneb ŽÁDNÝ HNĚV A ŽÁDNÁ RVAČKA“

Autor se v této hře inspiroval hrou Josefa Kajetána Tyla „Fidlovačka“, jejíž jedno hudební číslo se později stalo českou národní a státní hymnou. U Tyla má ale písnička „Kde domov můj?“ zcela okrajový význam, s dějem jeho lokální frašky vůbec nesouvisí. V Smoljakově „Hymně“ se tato píseň stává ústředním motivem hry jako předmět tahanic mezi českým ševcem, německým krejčím a židovským skladatelem. V přednášce s hudebními ukázkami, která vlastní hru předchází, se divák seznámí s podivnou historií všech písní, které Češi museli za celých 160 let po premiéře „Fidlovačky“ poslouchat vstoje a s obnaženou hlavou.


Smoljakovu „Hymnu“ považuji – ve svém žánru – za hru i inscenaci desetiletí. Neznám v českém jevištním humoru a satiře devadesátých let nic, co bych s ní mohl srovnávat.

Vladimír Just v Literárních novinách 27.12.2000